Určitě jste se už někdy setkali s pojmem oligosacharidy – složité cukry, které fungují jako prebiotika, tedy potrava pro naše střevní bakterie. Najdeme je přirozeně v luštěninách, cibuli, česneku, brokolici, chřestu, artyčoku, banánu a mnoha dalších rostlinných potravinách ve formě fruktoligosacharidů (FOS). Právě ony stojí za tím, že luštěniny bývají „náročné na trávení“ nebo že vás po některých druzích zeleniny trápí nadýmání. Oligosacharidy totiž patří mezi rozpustnou vlákninu, naše trávicí enzymy je neumí rozložit, a tak doputují až do tlustého střeva, kde se stávají hostinou pro bakterie. Ty je fermentují a vznikají přitom nesmírně důležité krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA – short chain fatty acids). Tyto látky jsou zdrojem energie pro buňky střevní sliznice, podporují zdraví střeva a ovlivňují i metabolismus celého organismu.
A pak přišlo překvapení. V posledních letech se díky pokroku ve výzkumu podařilo odhalit skutečný význam jedinečné skupiny oligosacharidů obsažených v mateřském mléce, čímž se otevřela úplně nová kapitola v poznání lidského zdraví. Říkáme jim HMOs (human milk oligosaccharides) a ukázalo se, že hrají klíčovou roli v tom, jak se od prvních dnů života formuje naše imunita, mikrobiom i odolnost vůči nemocem.
Evoluční dokonalost
Mateřské mléko je jediná potravina, kterou evoluce „vyladila“ přímo pro formování mikrobiomu a imunity. HMOs jsou pro kojence nestravitelnou vlákninou, slouží jako potrava pro specifické kmeny bakterií, především pro bifidobakterie, které v prvních měsících života dominují ve střevech kojenců. Tyto bakterie pak z HMOs vyrábějí krátkořetězcové mastné kyseliny a další metabolity, které chrání střevní sliznici, tlumí zánět a trénují imunitní systém. Navíc HMOs fungují jako sofistikovaný obranný štít – vážou se na receptory ve střevní sliznici a obsazují místa, která by jinak využily patogeny. Tím jim znemožní uchycení, a škodlivé mikroorganismy jsou vyloučeny dříve, než stačí poškodit tkáň nebo vyvolat infekci.
Budoucnost léčby střevní dysbiózy?
Rozvoj biotechnologií v posledním desetiletí umožnil poprvé synteticky vyrábět některé specifické oligosacharidy z mateřského mléka. Prvním z nich byla 2’FL
(2’-fukosyllaktóza) – vůbec historicky první HMO, který se podařilo připravit laboratorně. Postupně přibyly další, například 3’GL (3’-galaktosyllaktóza), která je sice známá i z kravského mléka, ale významně se vyskytuje také v lidském mateřském mléce, zejména v prvních dnech po porodu – v kolostru.
Syntetické HMOs tak otevírají novou kapitolu v prevenci a léčbě střevní dysbiózy. HMOs mají totiž významnou vlastnost a tou je odolnost vůči trávení v horním zažívacím traktu. Projdou žaludkem i tenkým střevem téměř beze změny – kyselé prostředí ani enzymy pankreatu je nedokážou rozložit. Jen asi jedno procento se vstřebá v tenkém střevě a drtivá většina doputuje až do tlustého střeva, kde se stává zdrojem potravy pro specifické kmeny bakterií. In vitro studie opakovaně potvrzují, že z HMOs těží hlavně Bifidobacterium, Lactobacillus a Bacteroides – tedy rody spojené se zdravým a stabilním mikrobiomem každého člověka.
A právě tady se otevírá prostor i pro terapeutické využití u dospělých. Princip působení HMOs je univerzální – a neomezuje se jen na kojence. I u dospělého člověka mohou tyto oligosacharidy fungovat jako prebiotika, imunomodulátory a obranné molekuly ve střevě. Díky své unikátní struktuře zabraňují patogenním bakteriím, aby se uchytily na střevní sliznici, a tím brání jejich přemnožení. Zároveň podporují obnovu střevní bariéry a mohou pomoci snížit její zvýšenou propustnost, známou jako „leaky gut“. HMOs také dokážou jemně modulovat imunitní odpověď – tlumit nadměrný zánět a přispívat k rovnováze u autoimunitních či chronicky zánětlivých stavů. Právě proto se dnes stále více mluví o tom, že zkušenosti získané z výzkumu HMOs u kojenců mohou inspirovat nové terapeutické přístupy i pro dospělé – a to u stavů, jako je dysbióza střevního mikrobiomu, SIBO nebo autoimunitní onemocnění.
I když zatím nejsou HMOs běžně dostupné jako součást výživy dospělých, jejich výzkum nám ukazuje, jak zásadní roli hraje potrava pro náš mikrobiom – a že cesta ke zdraví začíná u těch správných bakterií.