STŘEVNÍ DYSBIÓZA
Střevní dysbióza označuje nerovnováhu ve složení střevního mikrobiomu – tedy společenství bakterií, archeí, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů, které žijí v našem trávicím traktu, především v tlustém střevě. Tento mikrobiom je u zdravého člověka rozmanitý a stabilní – obsahuje převážně druhy, které podporují trávení, tvorbu vitaminů, neurotransmiterů, regulaci imunity i nervového systému.
Při dysbióze však dochází k:
úbytku prospěšných druhů
přemnožení oportunních či prozánětlivě působících mikroorganismů
nebo snížené rozmanitosti (diverzity), což může narušit rovnováhu celého ekosystému.
Dysbióza není samostatná diagnóza, ale funkční nerovnováha, která hraje roli v rozvoji řady trávicích i systémových obtíží – od nadýmání a únavy až po kožní, hormonální či neuropsychiatrické projevy. Díky vědeckým poznatkům už dnes víme, že dysbióza stojí za řadou civilizačních chorob včetně některých nádorových onemocnění.
TRÁVENÍ
nadýmání, plynatost, pocit nafouklého břicha
vyprazdňování: zácpa, průjem nebo jejich střídání
bolesti břicha (různé intenzity i lokace) či žaludku
pocit těžkosti po jídle, zpomalené trávení, říhání
reflux, pálení žáhy, zápach z úst
NERVOVÝ SYSTÉM A PSYCHIKA
mozková mlha (brain fog), potíže se soustředěním deprese, úzkosti, podrážděnost, změny nálad nespavost nebo přerušovaný spánek
CELKOVÉ A IMUNITNÍ PROJEVY
chronická únava, vyčerpání bez zjevné příčiny
zhoršená imunita, časté či vracející se infekce
potravinové alergie či intolerance
přecitlivělost na určité skupiny potravin
autoimunitní onemocnění, alergie, astma
bolesti kloubů či celého těla
KOŽNÍ PROJEVY
akné, ekzémy, vyrážky nebo zarudnutí pokožky
lupénka, atopická dermatitida, rosacea
svědění kůže, suchost, lupy
HORMONÁLNÍ NEROVNOVÁHA
problémy s menstruačním cyklem, PMS, PMDD
zadržování vody, nadýmání v závislosti na cyklu
endometrióza, estrogenová dominance progesteronová nedostatečnost
UROGENITÁLNÍ PROJEVY
chronické záněty močového měchýře
bakteriální vaginóza či kvasinková infekce
výtoky a svědění v oblasti rekta a vagíny
HLAVNÍ PŘÍČINY STŘEVNÍ DYSBIÓZY
Střevní mikrobiom je velmi citlivý ekosystém, který může být narušen celou řadou faktorů. Často nejde jen o jednu příčinu, ale o kombinaci vlivů, které se postupně nasčítají. Mezi nejčastější patří:
Antibiotika a jiné léky
Antibiotika ničí nejen patogenní bakterie, ale i ty prospěšné.
Kromě nich negativně působí i:
inhibitory protonové pumpy
(např. omeprazol),nesteroidní protizánětlivé léky
(např. ibuprofen),hormonální antikoncepce,
kortikosteroidy.
Nedostatek vlákniny, přemíra
cukru, umělých sladidel, aditiv a trans tuků – to vše vytváří prostředí, které nahrává patogenním mikroorganismům na úkor těch prospěšných.
Expozice pesticidům, těžkým
kovům, plísním, ale i špatná kvalita vody či vzduchu může přispívat k narušení střevní rovnováhy.
Chronický stres
Dlouhodobý stres mění složení mikrobiomu a zvyšuje propustnost střevní bariéry (tzv. „leaky gut“). Ovlivňuje i motilitu střev a sekreci trávicích šťáv.
Infekce trávicího traktu
Průjem, cestovatelské infekce, parazité, virové nebo bakteriální záněty mohou zanechat dlouhodobou stopu na
mikrobiomu.
Porod císařským řezem
Mikrobiální osídlení ve velmi raném věku hraje důležitou roli pro celý život. Děti narozené císařským řezem nebo nekojené často vykazují nižší diverzitu mikrobiomu.
Diagnostika střevní dysbiózy se opírá o důkladnou anamnézu, vyhodnocení symptomů a v ideálním případě i o funkční testování. V praxi existuje několik možností, jak zmapovat stav střevního mikrobiomu:
Moderní testy analýzy mikrobiomu dokážou odhalit:
- poměr hlavních kmenů bakterií
(např. Firmicutes vs. Bacteroidetes), - přítomnost patogenů, parazitů nebo kvasinek,
- úroveň zánětlivých markerů (např. calprotectin),
- produkci SCFA (např. butyrátu),
- diverzitu a stabilitu mikrobiomu.
Spolupracuji výhradně
s laboratořemi, které používají pokročilou metodu shotgun metagenomického sekvenování, nejpřesnější dostupnou technologii pro analýzu střevního mikrobiomu.
Ta umožňuje identifikovat nejen složení mikrobiomu na úrovni druhů, ale i jeho funkční kapacitu – tedy jaké metabolity produkuje, jak ovlivňuje střevní a mozkovou chemii, nebo zda se podílí na chronických potížích.
Pokud existuje podezření na přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO) nebo metanogenních archeí (IMO), provádím laktulózový, glukózový a fruktózový dechový test. Testování třemi různými cukry výrazně snižujeme riziko falešně negativních výsledků, které vznikají při použití pouze laktulózy a/nebo glukózy. Podle výsledků pak volím individuální léčbu.
- test propustnosti střevní bariéry nebo-li lekay gut (laktulóza/manitol)
- organické kyseliny (OAT test)
- DUTCH test
(hormonální nerovnováha) - histamin, DAO enzym
- testy žlučových kyselin nebo pankreatických enzymů
- krevní testy